Tento dopis s poděkováním jsem se rozhodla napsat neformálně, ale je míněn navýsost upřímně. Mám za to, že dopisů psaných neosobním způsobem je beztak všude kolem dost a žádnou větší radost většinou neposkytují. Možnost poděkovat tímto způsobem za všechno, co jste pro mne udělali, mě napadla až teď… Strávila jsem u vás srpen a kousek září po mozkové příhodě. Že bych se k vám přes léto dvakrát těšila, to tedy říct nemůžu. Moc jsem od pobytu nečekala, spíše běžnou ulítanou rutinu, mírně depresivní prostředí, popravdě řečeno, dovolenou jsem si stoprocentně představovala jinak… Ale potkala jsem u vás lidi, kteří mají o svou profesi opravdu zájem, dokážou být k ostatním přes velikou náročnost svého povolání příjemní, milí, vysoce profesionální. Trpělivost, se kterou pomáhají pacientům, je obdivuhodná a mohou vám ji mnozí právem závidět. (včetně mě….). Pracovali se mnou moc fajn lidi, všechny jmenovat, bohužel, nemůžu, ale určitě si to moc zaslouží p. Lubomíra T., p. Matěj Š., p. Soňa S. na skvělém kreativu, p. Kateřina H., psycholožka p. Natálie B., osazenstvo keramické dílny a další. Také musím určitě poděkovat všem pracovníkům lůžkového oddělení L1 i všem ostatním, kteří mi věnovali svůj čas a péči. Když to tak všechno shrnu: vaši zaměstnanci mají srdce na pravém místě, jsou skvělí a nedejte na ně dopustit. Fandím vám všem a přeju hodně sil a energie do náročné práce s lidmi, kterou děláte zatraceně dobře.
Naše rehabilitace, návrat ke zdraví
